Přestupný rok – Proč ho vlastně máme?

Přestupný rok tady s námi je odnepaměti. Člověk ho bere tak samozřejmě, jako že je slunce nad hlavou a země pod nohami. Ovšem přemýšleli jste někdy nad tím, kdy a proč přestupný rok vznikl? Že ne? Tak s námi pojďte toto tajemství odhalit. Také se dozvíte, kdy bude přestupný rok v budoucnu.

Přestupný rok na enovorocenky.cz
Na kdy vychází přestupný rok?

Co je to přestupný rok?

Přestupný rok nastává jednou za čtyři roky kvůli synchronizaci kalendářního a slunečného roku. Běžný kalendářní rok (nikoliv ten přestupný) je totiž o pár hodin delší, než sluneční rok, a kdyby se tato odchylka nekorigovala, za několik desítek let bychom Vánoce slavili v létě (a letní prázdniny měli v zimě).

Ve kterých letech nastává přestupný rok?

Přestupný rok nastává jednou za čtyři roky, tedy kromě nultého roku každého století, který není dělitelný 400. To znamená, že roky 1700, 1800 a 1900 přestupné nebyly, roky 1200, 1600 a 2000 naopak přestupné byly.

Pro výpočet přestupného roku se bere rok 0 našeho kalendáře, tzn. přestupné roky poznáte podle toho, že je lze dělit 4 (beze zbytku). Přestupným rokem tak byl uplynulý rok 2020 a bude jím také rok 2024 či 2028.

Kdy bude přestupný rok?

Přestupné roky v blízké budoucnosti vycházejí na rok 2024, 2028, 2032, 2036, 2040, 2044, 2048, 2052 atd. Pro výpočet dalších přestupných let stačí k výše zmíněným letopočtům přičíst vždy hodnotu 4.

Jak se liší přestupný rok od ostatních let?

Přestupný rok má na rozdíl od ostatních let v kalendáři den navíc. Tento den vychází na 29. února. Pokud se narodíte 29. února, teoreticky byste narozeniny měli slavit pouze jednou za čtyři roky a být mladší, takto to ovšem ve skutečnosti nechodí. Úředně stárnete stejně, jako osoby narozené v ostatní dny, přičemž vaše narozeniny nastávají při přechodu mezi 28. únorem a 1. březnem, což jsou obvykle také dny, které tito lidé využívají k oslavám v běžných letech.

29. února má svátek Horymír a Horymíra. Toto jméno na území České republiky využívá celkem 161 lidí – z toho 160 mužů a pouze jedna jediná žena.

Tradice a pověry

Jako většina výjimečnějších událostí se i k přestupným rokům vážou tradice a pověry. Pravděpodobně nejrozšířenější tradicí je tzv. den naruby, kdy ženy mohou požádat své partnery o ruku. Tato tradice se potom často přelévá až do Velikonoc, protože v některých oblastech České republiky o Velikonocích na přestupné roky chodí koledovat dámy, nikoliv pánové. Tato tradice přitom platí beze zbytku, tedy včetně výroby pomlázky a vyplácení pánů.

O obrácených rolích na přestupné roky se natočilo dokonce i několik filmů. Nejznámější z nich má příhodný název „Přestupný rok“ a jedná se o romantickou komedii, která na serveru ČSFD dostala hodnocení 61%.

Co se týče pověr, ty jsou většinou strašidelné. Na přestupné roky se podle nich nesmí sbírat věci ze země a nosit je domů, protože by si tím člověk domů přinesl smůlu. Týká se to údajně i plodin (jako jsou například popadaná jablka), nebo například hub.

Velmi rozšířená pověra se váže také k těhotným ženám, které si prý na přestupné roky nesmí stříhat vlasy, aby se jim narodilo zdravé dítě. Mladé dívky by si pak vlasy neměly stříhat ani v případě, že by se chtěly vdát – ostříhané vlasy na přestupné roky by jim totiž mohly zabránit v nalezení manžela.

Další vánoční tradice najdete v našem článku Veselé Vánoce

Závěr

Přestupné roky jsou vyústěním snahy o synchronizaci kalendářního a slunečného roku, které do našich životů vnášejí i některé tradice a pověry. Pro přestupné roky se proto mohou hodit neotřelé novoročenky či svatební přání. Pakliže hledáte potřebnou inspiraci, podívejte se na naši nabídku, případně si nějaké téma sami vymyslete! Jsme připraveni zhostit se všech vašich nápadů a přání tak, abyste byli maximálně spokojeni.

Přestupný rok na Wikipedii