Přání do nového roku
Znáte ten pocit, když otevřete schránu a do rukou vám vypadne nějaký dopis nebo pohled a vy jej netrpělivě spěcháte domů rozbalit a přečíst si, co se v něm píše? Jsme už zkrátka takoví, milujeme překvapení a dělá nám dobře, když si na nás někdo vzpomene. A pokud je to navíc někdo nám blízký, koho si považujeme, tak nás taková milá pozornost těší o to víc. A proto se stále drží tradice novoročních přání.
Jaká je historie novoročního přání?
Víte, že přání k Novému roku si navzájem posílali již obyvatelé starého Egypta? Historie novoročenek sahá hluboko do naší minulosti. Víte také, jak vznikla ona zkratka „PF“, která se tak často používá u přání do Nového roku? Pojďme se společně podívat trochu blíž na historii přání do Nového roku.
Tradice přát svým blízkým a známým do Nového roku vznikla nejspíš už ve starém Egyptě. Tehdy bylo zvykem, že se při té příležitosti bohatší obyvatelé Egypta obdarovávali symbolem štěstí a boha Slunce Ra. Tím symbolem byl posvátný brouk, konkrétně skarabeus, čili Vruboun posvátný, nebo-li Scarabeus sacer. Ten býval nejčastěji vyrobený ze zlata, stříbra a nebo z drahých kamenů. Egypťané nebyli žádní troškaři a přání všeho dobrého do dalšího roku brali hodně vážně.
Tato tradice se s migrací a stěhováním národů postupně přenesla i do Evropy ale samozřejmě v pozměněné podobě. Lidé si už nedarovali brouky a už vůbec ne brouky ze zlata a drahých kamenů. Různé kultury měly různé tradice. Nás ale nejspíš bude zajímat období středověku, které bylo nejvíce ovlivněné křesťanstvím. Novoroční přání bylo tehdy hodně ovlivněno symbolikou náboženství a s některými prvky se můžeme setkat ještě dnes na tištěných novoročenkách.
Přání jako dárek na památku
Ještě dřív, než se novoroční přání začala tisknout, tak měla podobu různých uměleckých předmětů. Měla sloužit nejen jako důkaz úcty ale také jako předmět sloužící jako dekorace nebo dárek na památku. A tak měla přání podobu tepaných destiček, kousků hedvábí, dřevořezby a nebo kresby a malby. Jednu z prvních novověkých novoročenek vytvořil v roce 1499 Albrecht Dürer jako prostý obrázek Jezulátka držícího zeměkouli.
Postupem času však novoročenka změnila svou podobu a její provedení se stalo mnohem jednodušším, přičemž účel zůstal stále stejný. Přání do Nového roku byla více zdobená, měla motivy zimní krajiny, ale přetrvávaly také náboženské motivy. Ke zlomu došlo koncem 19. století, kdy se začaly novoročenky tisknout ve velkém a staly se nedílnou součástí společenských zvyklostí. Kdo neposlal novoročenku, ten jako by nebyl.
První tištěné novoročenky
Henry Cole byl asi prvním člověkem, který začal tisknout novoročenky ve velkém. Stalo se to roku 1841 ve Skotsku, konkrétně měla první tištěná přání na svědomí tiskárna v Edinburgu. A co stálo za vynálezem tištěných přání? Zase to byla snaha ušetřit si čas. Henry Cole byl londýnský obchodník a času neměl nikdy nazbyt. A tak přemýšlel, jak si vše co nejlépe zjednodušit a jak si ukrojit z toho malého koláče trochu času navíc jen pro sebe. A tak Henry Cole navštívil slavného malíře Johna Caiicota Hersleye s poptávkou, aby pro něj vyhotovil vzor novoročního přání. Díky tomu se zapsal John Caiicoto Hersleye do historie jakožto autor prvního tištěného přání. Jeho ručně kolorovaný tištěný obrázek se stal prakticky okamžitě hitem.
Něco málo z Prahy
Praha nese také nemalé zásluhy na historii novoročenek a přání. První latinská novoročenka totiž byla vytištěna v Praze a to už roku 1605. K bodu zlomu ale došlo až o mnoho desetiletí později. Konkrétně počátkem 19. století se stala jedna významná věc. V té době totiž nejvyšší purkrabí český hrabě Karel Chotek z Chotkova a Vojína zlenivěl. Nechtělo se mu osobně navštěvovat známé a přemýšlel, jak se návštěvám a gratulacím může vyhnout? A jelikož to byl filuta, tak jej napadlo, že všem známým rozešle omluvné lístky s přáním. Pojmenoval je jako „blahopřejné lístky“ a omlouval se v nich za svou osobní neúčast a přál v nich hodně štěstí do Nového roku. Novoročenky s motivem Prahy
Co znamená „PF“?
Blahopřejné lístky si oblíbili další lidé a staly se už naprosto běžnou tradicí. Díky malíři Viktoru Strettimu se na těchto lístcích začala objevovat ona slavná zkratka P.F. Co to znamená? Jde o zkratku „Pour Féliciter“ pocházející z francouzštiny. V té době bylo poměrně běžné, že se u nás objevovaly francouzské texty. V překladu tato písmena znamenají “K blahopřání“. Dnes jsou ale vykládána jako „Pro štěstí“. Zajímavostí je, že P.F. bylo dlouho českým fenoménem a v zahraniční byste tato písmena na novoročenkách nenašli. V současné době se ale tradice francouzského přání rozšířila i do dalších zemí. A co vy, už máte vytištěné novoročenky pro své známé a kamarády?